Pavel
Nedvěd

Pavel Nedvěd (30. srpna 1972) je bezesporu jedním z nejlepších fotbalových záložníků všech dob a druhý Čech po Josefu Masopustovi, který získal Zlatý míč. Rodák z Chebu vyrůstal v nedaleké obci Skalná, kde také začínal s fotbalem a přes Cheb se dostal až do Plzně. Dospělý fotbal si vyzkoušel v pražské Dukle, kde si plnil vojenské povinnosti, než se přesunul v rámci Prahy na Letnou. Ve Spartě vyhrál tři mistrovské tituly, včetně jednoho federálního, a stal se oporou nejen svého týmu, ale i reprezentace. S českým výběrem získal senzační stříbro na Euru 96 v Anglii, po něm odešel do italského Lazia.

V dresu římského mužstva se stal roku 1999 historicky posledním autorem gólu v Poháru vítězů pohárů, když gólem na 2:1 rozhodl finále proti Mallorce. V létě byl u vítězství Lazia 1:0 nad Manchesterem United v Superpoháru UEFA, následující ročník pak s Laziem ovládl jak Serii A, tak i domácí pohár a krátce nato slavil už podruhé i zisk italského superpoháru. 

Nedvěd patřil k největším hvězdám italské ligy, vynikal svou vytrvalostí i technickou zdatností. Z levého křídla rozdával nebezpečné centry, ale zároveň střílel důležité góly. Po pěti sezonách v Laziu přišel další posun, tentokrát do Juventusu Turín. Během svého posledního profesionálního angažmá pomohl Juventusu do finále Ligy mistrů v roce 2003. Sám však u penaltové prohry s AC Milán chyběl kvůli karetnímu trestu. Po této sezoně obdržel Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu Evropy, když se v anketě umístil před Thierrym Henrym a Paolem Maldinim. S Juventusem získal dva tituly, dvakrát vyhrál italský superpohár.

V národním týmu stihl ještě svůj třetí evropský šampionát, když v roce 2004 vybojoval s českým výběrem bronz, o dva roky později se podíval na své jediné mistrovství světa. V něm však Češi vypadli už v základní skupině. V létě 2009 pak svou výjimečnou kariéru ukončil. V roce 2010 by jmenován do vedení klubu a o pět let později se stal dokonce viceprezidentem Juventusu.