FC Baník Ostrava
Bazaly
Vyprodáno
Legendární stadion na Bazalech musel klub FC Baník Ostrava v roce 2015 opustit a stěhoval se do Vítkovic. Jako připomínku více než padesátileté éry tak nyní fanouškům slouží zejména náš model. Historicky jsme podobu modelu zasadili do mistrovské sezóny 2003/2004 a konkrétně utkání Baník – Sparta, po kterém kapitán týmu Radoslav Látal převzal pohár pro vítěze ligy. Nejdominantnější část modelu tvoří choreo, kterým fanoušci vítali nastupující hráče před zápasem. Na vnější fasádě hlavní tribuny jsou také všichni tehdejší partneři klubu.
100 kusů
Otevření: 1959 - 2015
Kapacita: 17 372
Založení klubu: 1922
Baník Ostrava hrál na svých milovaných Bazalech od roku 1959 dlouhých 56 let a tento stadion zanechal v domácím fotbalovém prostředí nesmazatelnou stopu. Jedná se totiž o unikátní stadion, který je z větší části zasazen v kopci nad Ostravou.
Odkud se bere tento jedinečný název? Bazalt neboli čedič je obsažen v kopci, do nějž jsou vsazeny ochozy slezského stadionu. Odtud tedy legendární jméno Bazaly.
Předchůdce slavných Bazalů byl v té době neméně slavný stadion Stará střelnice, na kterém Baník strávil ještě jako SK Slezská 25 let. Nevyhovující podmínky starého stadionu se škvárovým hřištěm však vedly na konci 50. let k rozhodnutí o budování nového zázemí Baníku. A tak uběhlo několik let a 19. dubna 1959 se konalo slavnostní otevření ještě na nedostavěném stadionu jménem Bazaly.
Než byla na Bazelech vystavěna ocelová hlavní tribuna, stála před ní provizorně tribuna dřevěná, převezená z původního stadionu Staré střelnice. V průběhu let proběhla zmíněná výstavba nové tribuny, byly postaveny stožáry s osvětlením a elektronické hodiny za brankou domácího kotle, které se staly vizuálním symbolem celého stadionu.
Bazaly se do fotbalové mapy neuvedly dvakrát růžově. Nejen, že při premiéře Baník prohrál se zachraňujícím se Ústí nad Labem 2:3, ale zápas byl navíc doprovázen nepokoji na stadionu, což vedlo následně k nařízení namontování bezpečnostního plotu mezi ochozy a hrací plochou. Tato zábrana zakončená několika řadami ostnatého drátu zůstala na Bazalech až do přestavby stadionu na tréninkový areál.
Před poslední mistrovskou sezonou 2003/04 byla kapacita Bazalů kvůli modernizaci snížena z 30 tisíc na 18 tisíc míst. Akce Ligové stadiony 2003 totiž na Bazaly přinesla všechna místa k sezení. Nikdo však netušil, jak bude tato kapacita v nastávající sezoně nedostačující. Mistrovská sezona byla výjimečná nejen ziskem titulu, ale také tím, že hráči i fanoušci Baníku bavili doslova celou republiku. Zápasy na Bazalech byly zpravidla vyprodané a některé duely sledovalo přes dvacet tisíc fanoušků, kteří společně hnali svůj Baníček kupředu po celý zápas.
Scénář každého zápasu se stával tradicí, kterou si nikdo z fanoušk nechtěl nechat ujít. Při vstupu hráčů na hřiště byl stadion zahlcen tisíci padajících konfet za doprovodu hymny „Baníčku my jsme s tebou“, kterou zpíval celý stadion.
Čas je neúprosný a začal pomalu také zvonit na brány přes padesát let starého stadionu. Avšak dostačující finance na jeho pořádnou rekonstrukci v klubové pokladně nebyly. Dokonce z finančních důvodů hrozil i zánik slavného slezského klubu. Proto v květnu 2013 město Ostrava odkoupilo stadion Baníku s jeho přilehlými pozemky, čímž klubu výrazně napomohlo k záchraně.
Město však nemělo záměr Bazaly rekonstruovat do vyhovující prvoligové podoby a po přestěhování Baníku na Městský stadion ve Vítkovicích, kde hraje Baník od sezony 2015/16, proběhla rekonstrukce Bazalů na tréninkové centrum.
Poslední ligové utkání se na Bazalech konalo 30. Května 2015 proti Dukle Praha, na které se přišlo s Bazaly rozloučit 10 340 fanoušků. Ti při remízové rozlučce 1:1 vytvořili skvělou atmosféru, kterou Bazaly již několik měsíců nezažily. Vše zapříčinily neshody mezi tehdejším vedením Baníku a jeho fanoušky, které vedly až k bojkotu návštěv domácích zápasů.
Texty jsou použity z edice knih Fotbalové stadiony se svolením autora Jiřího Vojkovského
