Ďolíček

Bohemians 1905 – Ďolíček

Otevření: 1932
Kapacita: 5 000
Založení klubu: 1905

Představení Ďolíčku

Vršovický Ďolíček patří mezi věhlasné české stadiony. Ne, že by byl věhlasný díky nejmodernějším trendům z odvětví fotbalových stadionů či nadměrné kapacitě. Právě naopak, Dolíček získal svůj obdiv díky své jednoduchosti a kouzlu, které z něj vyzařuje především díky jeho fanouškům. Prostě a jednoduše fanoušci Bohemians 1905 a Ďolíček jsou spolu neodmyslitelně spjati. 

Jméno stadionu

Ďolíček, dříve Dannerův stadion nesl jméno po předsedovi klubu Zdeňku Dannerovi, který se podílel na jeho vzniku. Až v padesátých letech se stadionu u Botiče začalo říkat Ďolíček podle původního stadionu Bohemians 1905, který stal dříve poblíž dnešního Edenu, stadionu sešívaných. 

Historie stadionu

Nový stánek Bohemky postavený u říčky Botič byl otevřen o Velikonocích roku 1932 a úplně první utkání se na něm odehrálo 27. března 1932, kdy 18 tisíc diváků vidělo dvojzápas Bohemians se Slavii a Viktorie Žižkov s dávnozaniklým klubem Teplitzer FK.

V padesátých letech došlo k modernizaci stadionu. Nejdříve v roce 1951 škváru konečně nahradila tráva a o čtyři roky později bylo v Ďolíčku instalováno umělé osvětlení jako na jednom z prvních stadionů v republice. 

Symbol stadionu – hlavní dřevěná tribuna byla v létě 1970 nahrazena novou, železobetonovou pro tři tisíce sedících diváků, dalších více než deset tisíc míst bylo v Ďolíčku na stání. V rámci projektu Ligové stadiony 2003 byla přidána další místa k sezení a kapacita na stání se snížila na polovinu, čímž celkově klesla z 13 380 na 9000 a později i na 7500 míst.

Vzhledem k velkým soudním sporům o jméno klubu a tahanicím o osud stadionu představovalo snížení kapacity stadionu celkem zanedbatelný problém. V dobách oslav stého výročí v roce 2005 přišla Bohemka o profesionální licenci a z finančních důvodů klubu dokonce hrozil zánik. Aby nedošlo k nejhoršímu, uspořádali fanoušci sbírku, která spolu se založením Družstva fanoušků Bohemians výraznou měrou přispěla k záchraně klubu. 

V roce 2007 se Bohemka byla nucena vyrovnat s požadavky dalšího kola projektu Ligové stadiony – nově musel mít Ďolíček všechna místa k sezení, což se nelíbilo hlavně příznivců Klokanů stávajícím v kotli za brankou. Aktuální kapacita čítá pět tisíc diváků, z nichž většina fotbal sleduje z hlavní tribuny a z kotle za severní brankou. Část diváků se vejde podél východní strany hřiště. Avšak místa na bývalé tribunce za jižní brankou jsou již pravděpodobně nenávratně pryč. 

Vynucený azyl

V roce 2010 se Klokani nuceně přesunuli na nedaleký stadion Slavie. Stadion nesplňoval příslušné podmínky. Mnoho fanoušků Bohemky se s touto situací nesmířilo a záměrně „domácí“ zápasy v Edenu nenavštěvovali. Návrat do Ďolíčku zařídil až sestup do druhé ligy. Po roce se vrátili Klokani zpět mezi českou elitu a v Ďolíčku už zůstali.

Budoucnost Ďolíčku

O pozemky, na nichž se stadion nachází, měli zájem investoři, jejichž záměry však nebyly spojené s fotbalem a hrozil definitivní konec Ďolíčku. Proto na jaře 2016 se hlavní město zavázalo odkoupit areál stadionu, aby na něm dosavadní vlastník pozemku nemohl vybudovat komerční zástavbu. Nejen příznivci Bohemky doufají, že to klubu přinese klidnější budoucnost včetně možnosti modernizace stadionu. 

Texty jsou použity z edice knih Fotbalové stadiony se svolením autora Jiřího Vojkovského